5 + 1 důvod, proč se vyhnout syntetickému oblečení

Polyester, polyamid, nylon, akryl…syntetické materiály dnes tvoří téměř 70 % veškerého oblečení a jsou běžnou součástí šatníku většiny z nás. Kdybychom ale věděli, jaké negativní dopady mají na naše zdraví i životní prostředí, možná bychom jejich nošení přehodnotili.

Syntetické materiály jako polyester či nylon, se začaly průmyslově vyrábět v 50. letech 20. století. Díky své odolnosti a nízkým nákladům na výrobu se syntetické materiály rychle staly populárními a dnes tvoří necelých 70 % celkového objemu oblečení na světě. Nízká cena a snadná dostupnost jsou ovšem vykoupeny řadou negativních účinků na životní prostředí, zdraví a pohodlí uživatelů. Zde je 6 hlavních důvodů, které nás v Moonia přiměly nošení umělého oblečení přehodnotit.

Je z ropy

Vstupní surovinou pro výrobu syntetického oblečení je ropa a její deriváty. Materiály jako polyester nebo nylon vznikají v laboratoři, chemickou syntézou. Výrobní proces v kostce začíná zpracováním ropy na malé plastové granule. Ty se roztaví a vytahují do dlouhých vláken, která se následně splétají do tkaniny (proces je podobný výrobě umělých vlasů nebo nití na šití). A v čem je problém? No, právě v tomhle. :) Když si obléknete polyesterovou halenku, máte na sobě ropu, nebo lépe řečeno plast. Je to opravdu materiál, který chcete mít celý den v kontaktu s vaší kůží…?

Představuje ekologickou zátěž

Ropu na výrobu syntetických materiálů je potřeba vytěžit. Kromě samotné těžby ropy se s výrobou syntetického oblečení pojí vysoká míra znečištění ovzduší (výroba je energetický náročná a produkuje velké množství CO2), spotřeba vody a použití toxických chemikálií, které jsou nezřídka vypouštěny do řek v okolí továrny. 

Nepohodlí a neprodyšnost

Syntetické materiály nejsou narozdíl od přírodních materiálů prodyšné. Částečné prodyšnosti se dá dosáhnout technologickou úpravou, ale i tak si v tomto ohledu umělé materiály nezadají s těmi přírodními. Neprodyšnost materiálu vede k pocení a nepohodlí, zejména v teplejším počasí.

Dráždí kůži

U syntetických materiálů je riziko podráždění/alergie mnohem vyšší než u přírodních materiálů. Vlhké prostředí (viz výše) totiž podporuje růst bakterií a plísní. Citlivější jedinci mohou mít reakci na chemikálie, které se používají při výrobě syntetických materiálů, např. formaldehyd. Mimochodem, všimli jste si, že se syntetické materiály prakticky nepoužívají na výrobu kojeneckého oblečení? 

Snadno zasmrádne

Syntetické materiály nejsou prodyšné, to už jsme si řekli. Kromě nepohodlí to znamená, že pot a vlhkost nemohou snadno unikat z povrchu těla a vytváří tak vlhké prostředí, ve kterém se rychle množí bakterie.

Problémem je i to, že syntetické oblečení obvykle nelze prát při vysokých teplotách, které by bakterie zničily. Proto se nepříjemný zápach v syntetickém oblečení může držet i po vyprání.

Nerozloží se

Jak už jsme si uvedli výše, polyester je druh plastu a plasty se v přírodě nerozloží. Respektive rozloží, ale trvá to celá staletí. Pokud se tedy syntetické oblečení dostane na skládku, stovky let z něj do půdy a do vody prosakují mikroplasty, barviva a další chemické látky. 

Obsahují toxické chemikálie

Easy iron, odolnost vůči skvrnám, wrinkle free, odour resistant, windproof, waterproof… na jednu stranu se všechny tyto “super vlastnosti” mohou zdát skvělé, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že jsou syntetickému oblečení dodávány pomocí nebezpečných chemikálií, které mohou způsobovat podráždění kůže a negativně ovlivňovat naše zdraví. 

Na závěr ještě malé doplnění. Cílem článku není vás donutit vyházet všechno, co má na cedulce polyester nebo nylon. Ostatně, jsou typy oděvů, u kterých má použití syntetických materiálů své opodstatnění - například plavky, větrovky nebo pláštěnky. Budeme rádi, když vás článek přiměje k zamyšlení a k důkladnému prostudování cedulek se složením, až příště budete nakupovat. A samozřejmě k tomu, že “umělotinu” necháte na stojanu a dáte přednost lnu, biobavlně nebo třeba Tencel Modalu.

Autor: Tereza Reyes